Město Nová Plzeň bylo založeno na příkaz českého krále Václava II. roku 1295 na soutoku řek Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Od počátku se stalo důležitým obchodním střediskem na významné křižovatce cest do Norimberka a Řezna. Rozlohou (ve 14. stol. 20 ha, 290 domů a 3 000 obyvatel) po Praze a Kutné Hoře třetí největší město v Čechách. V 16. stol. významné působení italských stavitelů. V letech 1599 – 1600 Plzeň dočasně sídlem římského císaře a českého krále Rudolfa II. V období českého stavovského povstání Plzeň obléhána a r. 1618 dobyta vojsky Mansfelda. Konec 17. stol. v Plzni spojen s barokem a se jmény stavitele Jakuba Augustona a sochaře Kristiána Widmana. Historické jádro města (půdorysnou strukturou do značné míry totožné s celým původním gotickým městem) v r. 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací.
V první polovině 19. stol. mohutný rozvoj města, v r. 1842 založen Měšťanský pivovar a v tomtéž období strojírenský podnik Škoda. Dnes v Plzni 165 000 obyvatel, sídlo Západočeské univerzity a biskupství.
Historický přehled
X. století
976: první zpráva o hradu Plzni
992: biskup Sv. Vojtěch založil malý klášter a kostel Kostelec P.Marie, dnes sv. Jiří v Doubravce
XIII. století
1295: založeno z příkazu krále Václava II. lokátorem Jindřichem město nazvané Nová Plzeň na ploše přibližně 20 ha s půdorysem pravoúhlé sítě 15 ulic a náměstí
XIV. století
1307: první písemná zmínka o pivovaru v Plzni, na listině nejstarší známá městská pečeť
1320: Jan Lucemburský nově vyměřil rozlohu města na 178 lánů 1328 prvá zmínka o městské latinské škole
XV. století
1411: Mistr Jan Hus napsal Plzeňanům list a chválil jejich mravní chování a vyzýval je k dalšímu pevnému postoji
1414: měšťané pod vedením kazatele Václava Korandy st. vyhnali příslušníky řádu německých rytířů z města
1419: Václav Koranda přivedl v listopadu do města houfec jihočeských husitů s Janem Žižkou v čele
1420: v březnu opustili husité město a odešli na Tábor. Plzeň se trvale přiklonila k římské straně
1421: Žižka poprvé a neúspěšně obléhal Plzeň
1427: husité obléhali město, dále je obléhali 1431 a 1433-1434
1434:19. září: Zikmundova zlatá bula, osvobozující obyvatele města od královské berně, cel, mýt a dalších poplatků
1449: Plzeň se stala členem protipoděbradské jednoty strakonické
1460: založen Velký rybník v Bolevci
1466: Plzeňané odpadli od krále Jiřího Poděbradského
1466: pobyt pražské kapituly podjednou v městě až do 1478
1468: Plzeňané uznali Matyáše Uherského za českého krále
1468: vytištěna v Plzni první česká kniha „Kronika trojánská“
 |
1480: Plzeňané získali městskou rychtu
XVI. století
1507: velký požár, při němž shořely dvě třetiny města. Další požáry r. 1525, 1526, 1601, 1604, 1729, 1792, 1835
1546: město po smrti Matouše Švihovského, posledního faráře z řádu německých rytířů, získalo patronátní právo nad farním kostelem
1578: městská rada se usnesla, že žádný nekatolík nesmí být zdejším měšťanem, od té doby byla Plzeň vždy věrným katolickým městem
1599: císař Rudolf II. utekl před morem do Plzně a pobyl tu do roku 1600; město se stalo dočasně hlavním městem říše
XVII. století
1619: dobytí města Plzně
 |
1633: do února 1634 pobýval v městě Albrecht z Valdštejna, zavražděn v Chebu 25. února 1634
1635: mor v Plzni, další 1648, 1680, 1714; 1832 – cholera
1681: na náměstí vztyčen morový sloup, první veřejný projev baroka ve městě
1695: v Plzni popraven Jan Sladký Kozina, vůdce chodských rebelů, jeho mrtvola visela na šibenici přes rok
XVIII. století
1714: založen klášter dominikánek
 |
 |
1776: v Plzni zřízeno gymnázium
1779: na městských panských dvorech provedena raabizace, pozemková reforma
1786: ve městě bydlelo 5,246 obyvatel
1788: ve městě zřízen magistrát
 |
1795: začátek bourání městských hradeb
1799: průchod ruského vojska, spojenců Rakouska proti Napoleonovi, 16.-18. prosince pobýval ve městě generál Suvorov
XIX. století
1804: zřízen filozofický ústav
 |
 |
1818: v Plzni sehráno první české divadelní představení
1819: založena česká triviální škola, první česká škola ve městě
1827: založena koželužna D.L.Levita, třetí největší v Čechách
1832: postaveno první kamenné divadlo v Plzni a otevřena nemocnice
1835: požár věže kostela sv. Bartoloměje
 |
 |
1836: 2. února: zemřel prof. J.V.Sedláček, představitel první buditelské generace v Plzni
1840: 43: v Plzni studoval Bedřich Smetana
1842: měšťanský pivovar začal vařit pivo
1849: otevřen Saský (dnešní Rooseveltův) most
1856: 11. července: zemřel v Plzni J.K.Tyl, je pochován na Mikulášském hřbitově
1858: zahájeno telegrafní spojení s Mariánskými Lázněmi, zřízeno plynové osvětlení na náměstí a na hlavních ulicích
1859: založena Waldsteinova strojírna, koupená v roce 1869 Emilem Škodou
1859: vydlážděno celé náměstí (dnes nám. Republiky) kostkami
1861:18. února: zemřel J.F.Smetana, představitel druhé generace plzeňských buditelů
1861: otevřena železniční trať Plzeň-Furth im Wald, další tratě 1862 Plzeň-Praha, 1868 do Českých Budějovic a Vídně, 1872 do Chebu, 1873 na Žatec, 1878 do Železné Rudy)
1866: téměř dvouměsíční okupace pruskými vojáky
1876: založena veřejná knihovna královského města Plzně
 |
1889: postavena nová městská vodárna na Homolce 1899 vybudována městská elektrárna a zřízena pouliční elektrická dráha (Bory – Lochotín), jejím budovatelem byl ing. František Křižík
1899: Škodovy závody přeměněny v akciovou společnost
 |
XX. století
1902: otevřena nová nemocnice na Borech
1902: otevřena nová budova divadla, dnes J.K.Tyla
1906: 4. května: zemřel František Schwarz, představitel třetí buditelské generace v Plzni
1917: 25. května: katastrofální výbuch v muniční továrně v Bolevci, zahynulo na 300 lidí
1917: 14. srpna: v Plzni vyhlášeno stanné právo, zrušeno za 14 dnů
1918: 21. června: střelba do dětí v Koterovské ulici, šest dětí zemřelo
1918: 28. října: vyhlášena Československá republika
1924: vytvořena Velká Plzeň připojením obcí Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany. Po tomto připojení měla Plzeň 108,023 obyvatele
1938: záborem pohraničí nacistickými vojsky byly k německé říši připojeny v blízkosti Plzně Litice
1941: zahájen provoz trolejbusů
1942: v Plzni zřízen magistrát a připojeny obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice, Újezd 1942-45 11 náletů na město, zabito 926 lidí a zničeno a poškozeno 6,777 domů
1945: 5. května: spontánní povstání plzeňského obyvatelstva proti německým okupantům
1945: 6. května: ráno přijela do Plzně americká armáda, Plzeň osvobozena z nacistické nadvlády
1945: v Plzni zřízena lékařská fakulta Univerzity Karlovy
1948: v Plzni zřízena Pedagogická fakulta
1949: v Plzni zřízena Vysoká škola strojní a elektrotechnická
1953: 1. června: demonstrace plzeňského obyvatelstva proti měnové reformě a režimu, potlačena Lidovými milicemi a komunistickou mocí. Stržen pomník Osvobození se sochou T.G.Masaryka
1957: začala výstavba sídlišť ve městě (1957 Slovany, 1961 Doubravka, 1966 Bory, 1968 Slovany, 1974 Lochotín, 1989 Vinice)
1972: Plzeň dosáhla 150,000 obyvatel
1976: vytvořena správní jednotka dnešní Plzně. Po různých akcích připojení a odloučení obcí byly definitivně připojeny další venkovské obce: Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice, Radčice, (Litice již v roce 1970)
1985: otevřena první část nové fakultní nemocnice na Lochotíně
1990: k 1. červenci měla Plzeň 175,038 obyvatel
1991: založena Západočeská univerzita
1993: založeno biskupství
Zdroj: https://www.plzen.eu/obcan/o-meste/historie-mesta/po-stopach-historie-mesta/
